100+1 historie 12/2015: Baarová a Goebels, osudový trojúhelník

100+1 historie 12/2015
Lída Baarová v pouhých dvaceti letech získala smlouvu s největší evropskou filmovou společností. Netušila, že v Berlíně na ni krom vytoužených rolí čeká i láska, která jí zničí život…

V roce 1934 už je Lída Baarová v Československu velkou filmovou hvězdou. Není divu, že o ni projeví zájem i společnost UFA, která sídlí v berlínském Babelsbergu. Lída jako první snímek točí drama Barkarola. Nastoupí díky němu úžasnou kariéru v evropské kinematografii. V jejím životě se však změní i něco jiného…


Prohlédněte si celý časopis. Klepněte na stránku a listujte!

Lásky mladé Lídy

Partnera jí v tomto výpravném snímku hraje hvězda, kterou milují snad všechny ženy – Gustav Fröhlich. Do krásné Lídy se okamžitě zamiluje. Brzy spolu začnou žít, ačkoli Gustav má manželku. Lída se nastěhuje do jeho vily ve Schwanenwerderu, kde bydlí řada prominentů. Mimo jiné i manželé Goebbelsovi…

Lída Baarová však nacistické pohlaváry poznala už dříve. Na natáčení Barkaroly se nejprve přichází podívat kancléř Hitler, o pár dní později se prací v ateliéru zúčastní i říšský ministr propagandy Joseph Goebbels. Jeho manželka právě čeká páté dítě, přesto jsou Goebbelsovy milostné aférky něco jako veřejným tajemstvím. „Sbírá“především herečky – vždyť ve světě filmu nemá nikdo větší moc než právě Goebbels. UFA na jeho pokyn mění obsazení, přidává prostředky na propagaci, i filmoví kritici píšou podle ministerského zadání. Hvězdy mu proto padají do náručí.

Roli přijímám

S Lídou si ale dává pozor. Zjevně mu jde o víc než pouhé erotické dobrodružství. Zve herečku na ministerstvo. Vozí ji na projížďky po okolí Berlína. Dává si načas.

Magda Goebbelsová má dost starostí sama se sebou. Páté těhotenství nesnáší dobře, pobývá v drážďanském sanatoriu, zatímco Goebbels zůstává v hlavním městě sám. Když má proslov na sjezdu strany v Norimberku, donutí Baarovou, která je zrovna ve Františkových Lázních, aby si ho přijela poslechnout. Její přítomnost není nijak nápadná, jsou tu i jiní umělci, jenže těsně před proslovem se Lída s Goebbelsem soukromě setkávají. Na konci schůzky se políbí. Lída musí svému kavalírovi dokonce setřít rtěnku ze rtů. Pak jí ministr slíbí, že když si během ostře sledovaného proslovu sundá hodinky, bude Lída vědět, že na ni myslí, stejně jako když si osuší rty šátkem, který mu darovala. Skutečně, všechno během své řeči několikrát udělá a současně na Lídu, která sedí v první řadě, hází významné pohledy. Když se rozechvělá Lída vrací do Československa, přinesou jí do vlaku kytici od ministra s lístkem: „Jestli souhlasíte, abychom se opět viděli, pošlete mi z hranic telegram: Roli přijímám.“ Co Baarová asi udělá?

Brzy si ministr začne deník psát v šifrách. O Lídě se nikdy přímo nezmiňuje, ale vše je jasné: „14. září… život je krásný. Je to boj, bolest a štěstí. 15. září … nejkrásnější život je divoký život.“ Za pár dní se Magda vrací do Berlína. Ministr si píše: „Pořád jen hněv. Je to odporné.“

Celý článek o Lídě Baarové a mnoho dalšího najdete v aktuálním vydání 100+1 historie 12/2015