100+1 zahraniční zajímavost 5/2015: Dopadl na Zemi život z vesmíru?

100+1 zahraniční zajímavost 5/2015
Balvany odmrštěné do vesmíru mohou šířit život. Co všechno musejí přežít bakterie, aby mohly cestovat mezi planetami nebo hvězdnými systémy, a jak velká je šance, že se jejich mise podaří? Dozvíte se v novém vydání 100+1 zahraniční zajímavost

Když loni v listopadu přistál modul Philae na povrchu komety 67P/Čurjumov-Gerasimenko a začal zkoumat její chemické složení, narazil na organické látky. Zatím není jasné, o jaké molekuly jde. Přesto však tento objev oživil teorie, podle kterých se život nemusel vyvinout na Zemi, ale mohl se na naši planetu dostat z kosmu už „hotový“. 


Prohlédněte si celý časopis. Klepněte na stránku a listujte!

Proč by měl život zrozený kdesi v hlubinách vesmíru zůstat na věky uvězněn ve své kolébce? Nemohl by se vydat na cestu a uchytit se všude, kde by narazil na vhodné podmínky? Při hledání odpovědí na tyto otázky stojí vědci z oboru astrobiologie před problémem, jak by se mohl organismus dostat z povrchu cizí planety či měsíce do volného kosmického prostoru. Mikroskopická bakterie sama o sobě jen těžko dosáhne potřebného zrychlení, které je k tomu třeba. Musela by se „vézt“ na něčem podstatně těžším, například na kusu kamene.

Srážka planety, jako je Země, s dostatečně velkým bludným vesmírným balvanem může z jejího povrchu vymrštit kusy hornin o průměru přesahujícím 20 cm. Ty potom během několika sekund doletí do volného kosmického prostoru, přičemž jejich vnitřní teplota nepřesáhne 100 °C. Bakterie uvnitř tohoto kamení pak celkem bez potíží odolají jak zrychlení, tak teplotám, jimž budou vystaveny.

Jak je to s životem na Zemi a co je teorie panspermie se dozvíte v 100+1 zahraniční zajímavost 5/2015