Tajemství vesmíru 5/2013: Přistaneme na Marsu do roku 2020?

Na Mars míří nejen americká NASA, ale také soukromé společnosti. Například šéf SpaceX, Elon Musk, tam chce přistát ještě do konce desetiletí
6. Květen 2013 - 10:56

Když v létě 2012 úspěšně přistál na povrchu Marsu robot Curiosity, nadšení vědců v NASA neznalo mezí. Robot provedl všechny prvotní testy a začal pracovat podle plánu: jezdí, vrtá, zkoumá, analyzuje. Jeho mise byla v prosinci loňského roku z původních dvou let rozšířena na neurčito. NASA navíc, povzbuzena jeho úspěchy, oznámila plán poslat na Mars v roce 2020 dalšího robota, který bude od Curiosity odvozen. Bude mít podobný design, přistane stejným způsobem, jen dostane odlišné vybavení, které bude upřesněno v závislosti na tom, co Curiosity zjistí.

Nadšení z dobývání Marsu neustále roste. A nelze se tomu divit. Už první sondy Viking, které na rudé planetě přistály (resp. jejich výsadkové moduly), byly velmi úspěšné a Viking 1 pracoval šest let. Následoval pohyblivý Sojourner a dvojice robotů Spirit a Opportunity, přičemž druhý jmenovaný funguje již více než osm let. Na Mars se chce vydat také Indie, snaží se rovněž Rusko, možná se přidá i Čína. Optimismem nešetří ani soukromé americké firmy jako SpaceX a její představitel Elon Musk, který mimo jiné založil PayPal a společnost Tesla Motors, produkující výhradně elektrická vozidla.


Prohlédněte si celý časopis. Klepněte na stránku a listujte!

Všechny tyto aktivity je nutné ocenit a podporovat. Mars je totiž jediným místem ve Sluneční soustavě (a tedy reálně dosažitelným se současnými kosmickými prostředky), kam může lidstvo rozšířit svou civilizaci. Země se nám totiž pomalu stává malou a časem nebude schopna naši populaci uživit. Již nyní se na různých místech válčí o přírodní zdroje, ať už doslova (Afrika), nebo zatím jen politicky a ekonomicky (ropa v Arktidě). Mars je, zdá se, ideálním místem, kde bychom se mohli pokusit o terraformaci – přeměnu rudé pouště na místo vhodné pro život.

Stephen Hawking, uznávaný astrofyzik a asi nejznámější vědecká osobnost současnosti vůbec, tvrdí, že lidstvo na Zemi nepřežije dalších tisíc let. Chceme-li zachovat naši civilizaci, musíme se podle něj dostat z planety pryč. Úspěchy současné kosmonautiky, astronomie a vědy obecně nám dávají dobrou šanci. Stačí si uvědomit, co všechno jsme dokázali za pouhých 55 let kosmických letů. Držme tedy palce všem, kdo průzkumu blízkého i vzdáleného vesmíru zasvětili své životy.

Čtěte nové vydání Tajemství vesmíru 5/2013!