Tajemství vesmíru 5/2015: Všechny rakety světa

Bohužel, ani více než padesát let po začátku kosmické éry lidstva nejsou nosné rakety kdovíjak spolehlivé. Pro představu: za posledních pět roků připadá zhruba jedna havárie na dvacet pokusů o start. Nemluvě o tom, že ani ekonomická stránka věci se neodvíjí podle našich představ.

Raketoplány – slepá větev?

Přesto jsme dodnes nedokázali vymyslet nic lepšího: od 4. října 1957, kdy se do vesmíru vydal první Sputnik, až do 31. března tohoto roku vyslaly všechny země světa směrem k oběžné dráze celkem 5 458 kosmických raket. Rekordmanem se stala ruská R7 a její verze Sojuz, Vostok, Molnija aj. Zmíněný nosič se může pochlubit úctyhodnými 1 781 pokusy o dobytí vesmíru. A kdybychom započítali i jeho nekosmické starty, dostali bychom se dokonce k hodnotě 1 832.

Prohlédněte si celý časopis. Klepněte na stránku a listujte!

Kuriózní je přitom fakt, že se rakety nejprve považovaly za „znouzectnost“. Od počátku dobývání vesmíru se totiž počítalo s tím, že budeme na orbitu cestovat výkonnějšími a rychlejšími letadly. Ale protože v té době byly k dispozici právě vojenské rakety, staly se také prvními nosiči družic – a už u nich zůstalo.

O jakýsi návrat ke kořenům se pokusily Spojené státy se svým programem raketoplánů. Jenže původní myšlenka kompletně vícenásobně použitelného dopravního systému vzala za své kvůli nedostatku finančních prostředků. Následoval vývoj kompromisního systému, který prošel jen díky kouzlení s čísly. Raketoplány tak nesplnily prakticky nic z toho, co se od nich očekávalo. 

V aktuálním vydání Tajemství vesmíru 5/2015 najdete velkou infografiku s názorným srovnáním všech dosud vyrobených a požívaných raket

Nová krev

Radikální změnu v dopravě nákladů do vesmíru dnes slibuje americká firma SpaceX. V první fázi se nevydala cestou revoluce, nýbrž evoluce: využívá jednoduché a dostupné technologie, které chce nasazovat masivně. Například první a druhé stupně jejích raket Falcon 9 mají mnoho společných prvků, což usnadňuje výrobu, přípravu i zkoušky. Společnost navíc hodlá vyrábět 400 raketových motorů ročně, a mohla by tak výrazně rozložit náklady.

Revoluce ovšem přijde na řadu ve druhé fázi. Vysloužilé stupně raket – nejprve první a časem snad i druhé – se mají vracet na Zemi v použitelném stavu. Po nezbytné kontrole pak znovu zamíří na start. A tak neustále dokola. Je to svým způsobem logické: většina raketových motorů se dnes dimenzuje takovým způsobem, že by v případě potřeby zvládly i deset vzletů (například RD-180 v prvních stupních Atlasu 5), přesto se po jediném použití „zahazují“.

Zůstává samozřejmě otázkou, zda SpaceX uspěje a nenarazí na nějaký skleněný strop – neočekávanou technickou či technologickou bariéru. Ať už však oslaví triumf, či nikoliv, jedno je jisté: kosmické rakety budou ještě nějaký pátek sloužit, protože lepší možnost se zatím na obzoru nerýsuje.

Podrobný obsah Tajemství vesmíru 5/2015