100+1 zahraniční zajímavost 10/2016: Penicilin a jiné omyly vědy

V životě vědců hrají náhoda a štěstí zcela zásadní roli. Kevin Dunbar a Jonathan Fugelsang dokonce ve své publikaci Causal thinking in science (volně přeloženo Věda v souvislostech) tvrdí, že až 50 % všech objevů a vynálezů je třeba přičíst na vrub nečekaného zvratu. Zároveň ovšem dodávají, že i ve vědě platí známé rčení „štěstí přeje připraveným“. Zatímco tedy některé badatele přivedou na stopu převratných novinek pevně dané a promyšlené postupy, jiní se neustále poohlížejí po anomáliích, které by se mohly vyskytnout v perfektně kontrolovaném prostředí laboratoře, a následně je prověřují.

Prohlédněte si celý časopis. Klepněte na stránku a listujte!

Nečekané výsledky přicházejí podle Dunbara a Fugelsanga obvykle poté, co vědci narazí ve svém experimentu na „trhliny“ a snaží se je odstranit. Když ale po několikerém zopakování pokusu problém nezmizí, přestanou jej vnímat jako překážku a začnou o něm uvažovat jako o pravidelně se opakujícím jevu, který je třeba vysvětlit. Často pak k objasnění anomálie přizvou i kolegy z jiných oborů – a učiní zásadní objev.

Architekt a spisovatel Horace Walpole (1717–1797) dokonce pro nečekanou událost vedoucí k objevu používal termín „serendipita“ ve smyslu šťastné náhody či příjemného překvapení. Původ slova lze údajně vysledovat až k perské pohádce Tři princové ze Serendipu, jejíž hlavní hrdinové náhodou objevují věci, které nehledali.

Podrobný obsah aktuálního vydání 100+1 zahraniční zajímavost 10/2016