100+1 historie 11/2015: Jak přelstila papežka Jana Vatikán?

Mohla pouhá žen v 9. století oklamat řady vzdělanců i církevních hodnostářů a provést jeden z nejvíce fascinujících podvodů všech dob? Dostat se v přestrojení za muže až na papežský stolec? Kdo byla či mohla být papežka Jana známá jako Johannes Anglicus?

Jana se podle středověkých romanopisců narodila roku 818 v Mohuči do rodiny vzdělaných anglických misionářů, kteří se vydali šířit křesťanství mezi Germány. Německá Fulda je v 9. století symbolem německého katolicizmu a vzdělanosti. Janin otec zajistí své dcerce nebývalé vzdělání – v ženském klášteře se naučí psát, číst, počítat a základy léčitelství. Jak si ovšem může v té době představovat svou budoucnost? Vstoupit do kláštera a stát se pouhou jeptiškou? Vdát se, být ženou v domácnosti a vychovávat děti? To tak! Jiná možnost ale přece pro ženy není. Nebo že by? Středověk je dobou těžkou a zlou obzvláště pro ženy. S většinou je zacházeno jako s podřadnými bezprávnými bytostmi. Podle zákona je manžel smí bít, znásilnění se bere podobně jako menší krádež. Vzdělávání žen se striktně odmítá. Žena je už z podstaty svého těla považována za hříšnou a nebezpečnou. Není tedy divu, že občas některou napadne vydávat se za muže, aby bezmocné existenci unikla.

Prohlédněte si celý časopis. Klepněte na stránku a listujte!

Jana ve dvanácti letech náhle osiří a přemýšlí, co dál. Přestože je bezesporu inteligentní, jako žena dál na klášterních školách studovat nemůže. Opustí proto Fuldu a vydává se na cesty Evropou, zřejmě již pod identitou mnicha jménem Johannes. Studuje a vyučuje na církevních školách. Poznává také lásku, s mnichem Ulfiliasem se usadí v Athénách, kde se dalších deset let vzdělávají ve filozofii, teologii a dalších vědách. Když Ulfilias umírá, chce se Jana vrátit do Mohuče. Cestou ale navštíví svatý Řím, který se jí stane osudným.

Jako Johannes Anglicus má již pověst učence. Dokonce uplatní svou znalost léčivých bylin na zmírnění papežovy dny. Tak se dostává do samého centra církevní moci. Díky svému nadání a vzdělanosti rychle stoupá až na vrchol církevní hierarchie. Brzy je povýšena na kardinála a po smrti papeže Lva IV. roku 855 zvolena členy Římské kurie papežem.

Podle toho, co vše se v církvi tehdy odehrává a jak žijí církevní hodnostáři, není s podivem, že může být žena, byť převlečena za muže, zvolena papežem. Musí se totiž zdát tou nejcudnější z cudných. V záznamech svatého Bonifáce čteme, že ani jeden duchovní nedodržuje slib celibátu. „Mladí muži, kteří tráví svá mladá léta ve znásilňování a cizoložství, vyrůstají v řadách duchovenstva. Prožívají své noci v posteli se čtyřmi či pěti ženami, potom ráno vstanou a jdou sloužit mši!“ Biskup Rathurio si zase stěžuje, že kdyby exkomunikoval nečisté kněze, nezbude kromě chlapců nikdo, kdo by udílel svátosti. A kdyby do toho zahrnul i nemanželské syny, jak kanonický zákon vyžaduje, nezbyl by vlastně nikdo.

Celý článek najdete v novém vydání 100+1 historie 11/2015