100+1 zahraniční zajímavost 15/2016: Na co zemřete?

Zranitelný vládce těla: Mozek

Při akutním selháním mozku rozhoduje včasný zásah. Smrt může nastat do několika hodin

Váží 1,3–1,5 kg a tvoří ho 180 miliard buněk, z čehož polovina připadá na neurony. Mozek přijímá 15 % veškeré krve vytlačené srdcem a jeho činnost vyžaduje pětinu celkově spotřebovaného kyslíku. K akutnímu selhání u něj dochází v důsledku cévních mozkových příhod, například mozkového infarktu či mrtvice, které nastávají kvůli poruše krevního oběhu orgánu. Nebezpečí představují také záněty mozku různého typu známé jako encefalitidy – například klíšťová, meningokoková či pneumokoková. Dramatický průběh infekce může způsobit otok mozku a nitrolební přetlak pak často vede ke smrti pacienta.

Prohlédněte si celý časopis. Klepněte na stránku a listujte!

Měch, který čistí krev : Plíce

Časná úmrtí při akutním respiračním selhání nastávají do 72 hodin, k pozdější smrti způsobené sekundárními infekcemi dochází po třech dnech

Plíce váží asi 1,3 kg a umožňují výměnu plynů mezi krví a vzduchem: Krev v nich přijímá kyslík a zbavuje se oxidu uhličitého. Průdušky se v plicích větví na hustou síť o celkové délce 2 400 km. Výměna plynů se odehrává v plicních sklípcích, kterých je asi 400 milionů. Celková vnitřní plocha orgánu se pohybuje mezi 50 a 70 m². Akutní respirační selhání, jež se projeví výrazným poškozením plic, nastává například v důsledku pneumonií (zápalů plic), edémů (vodnatých otoků) či výpotků (zánětlivé oblasti). Dochází při něm k nedostatečnému okysličování tkání a nestabilitě krevního oběhu. Následuje útlum centrálního nervového systému, v nejtěžších případech selhávají další orgány a pacient umírá.

Neúnavné čerpadlo života: Srdce

Při náhlém srdečním selhání nastává smrt do několika minut

Srdce váží kolem 300 g, je velké zhruba jako zaťatá pěst a s každým tepem vypudí do krevního oběhu asi 70 cm³ krve. Za minutu jím tedy projde okolo 5 l životodárné tekutiny, což odpovídá jejímu celkovému objemu v těle. Srdeční zástava organismus kriticky ohrožuje, protože orgány (především mozek) nedostávají kyslík a potřebné živiny. Mozek čelí ohrožení už při zástavě trvající déle než pět minut. K nejčastějším příčinám srdečního selhání patří ischemická choroba srdeční, chlopenní vady a kardiomyopatie, tedy poškození, jež souvisí s poruchou čerpací funkce hrudního orgánu.

Celý článek včetně podrobné infografiky najdete v aktuálním vydání 100+1 zahraniční zajímavost 15/2016