100+1 Zahraniční zajímavost 16/2013: Tajemství skrytá nejen v pyramidách

Znal člověk obdélník, kružnici či dokonce elipsu dlouho před Pythagorem? Dokázal přesně určovat zatmění Slunce a Měsíce a používal přestupný rok o 365 dnech? Odpověď se možná ukrývá ve zdech pyramid a anglického Stonehenge

27. Září 2013 - 14:40

Matematické, astronomické a možná i mnohé další znalosti našich předků se podle mnohých odborníků ukrývají rovněž v monumentálních egyptských pyramidách. Snad nejznámější a stále nejzáhadnější z nich přitom zůstává starověký div světa, ležící asi 8 km západně od Káhiry, Cheopsova nebo též Velká pyramida v Gíze.

Její základnu tvoří čtverec o straně 230,33 m. Na tom by nebylo nic zvláštního, kdyby se toto číslo v přepočtu nerovnalo 440 egyptským loktům, tedy asi 365,4 tzv. pyramidovým metrům. Číslo nám je jistě povědomé – vyjadřuje počet dní v roce. Další magické znamení vidí někteří badatelé ve faktu, že původní výška pyramidy od základny k vrcholu činila 146,59 m. Je snad náhodou, že stejné číslo (ovšem v milionech kilometrů) vyjadřuje vzdálenost Země od Slunce? Nakonec i hmotnost celé monumentální stavby, odhadovaná na 5 976 milionů tun, vykazuje nápadnou spojitost s hmotností Země – jejich vzájemný poměr je 1 : 10¹⁵, tedy hmotnost pyramidy je jedna triliontina hmotnosti Země.

Pyramidy

Astronomická poselství v Gíze?

Ale to není zdaleka vše – pyramida byla s obdivuhodnou přesností zaměřena do všech čtyř světových stran, a navíc leží v přesné třetině vzdálenosti rovníku od pólu. Mohl ten, kdo ji postavil, znát technologie určování zeměpisné délky a šířky, o nichž jsme se domnívali, že byly objeveny až v 16. století?

Zdá se, že tajemství obestírající Velkou pyramidu jsou nevyčerpatelná. Teprve moderní technologie v roce 1993 odhalily, že některé šachty, jimiž je pyramida doslova prošpikována, nemusely ve skutečnosti nutně sloužit k větrání. Mířily totiž k určitým hvězdám – např. k souhvězdí Orionu nebo na nejjasnější hvězdu noční oblohy, Sirius. Navíc Cheopsova pyramida nestojí v Gíze osamoceně – nedaleko od ní se nacházejí její menší kamenní „sourozenci“, Kefrenova a Mikerínova pyramida. Podle některých badatelů měly být všechny tři pyramidy orientovány na jednu nejjasnějších hvězd Orionu. Právě toto souhvězdí mělo pro Egypťany mimořádný význam – spojovali je s bohem podsvětí Usirem a šachty tak možná měly sloužit jako jakési „výtahy“ do života po smrti.