100+1 zahraniční zajímavost 9/2016: Revoluční české superletadlo

100+1 zahraniční zajímavost 9/2016
Čeští konstruktéři představili světu unikátní letoun, který v sobě spojuje vlastnosti proudové stíhačky a ultralehkého letadla. Na radarech není vidět a jeho pilotování nevyžaduje žádnou speciální licenci

Letos 4. dubna se z letiště v Českých Budějovicích vznesl do vzduchu unikát, který vedoucí Ústavu letadlové techniky ČVUT Robert Theiner se svými spolupracovníky označuje s trochou nadsázky jako „ultralehkou stíhačku“. Na vývoji stroje s označením UL-39 Albi se podílelo dvě stě lidí a vznikal za podpory průmyslových partnerů LA Composite a Jihlavan Airplanes. Cesta k funkčnímu a bezpečnému prototypu trvala dlouhých sedmnáct let a vyžádala si šedesát milionů korun.


Prohlédněte si celý časopis. Klepněte na stránku a listujte!

Hozená rukavice

Návrh UL-39 Albi motivovala snaha nabídnout výkonnější a hlavně „jinou“ alternativu pro klasická ultralehká letadla – konstruktéři si vzali za vzor proudovou konkurenci. Předpisy však zakazují montovat do ultralightů turbínové motory, takže čeští vědci přišli s originálním řešením: Dokázali ukrýt netradičně tvarovanou vrtuli poháněnou klasickým pístovým motorem dovnitř trupu. Speciální materiály využité v unikátním konceptu pak daly vzniknout stroji, který lze cenou i jedinečností přirovnat k luxusním vozům Ferrari či Bentley. „Albi je taková – v uvozovkách – technologická rukavice hozená leteckému světu, a pokrok jde zkrátka ruku v ruce s náklady,“ upřesňuje Theiner.

Zkušební pilot Radim Štěrba vysvětluje: „Rozdílů při řízení standardního ultralightu a nového letounu není mnoho. Albi je hlučnější a jeho motor produkuje trochu jiný druh vibrací, než na jaký jsou zvyklí piloti klasických letadel. Vyšší výkon z něj však nedělá zrovna ideální volbu pro začátečníky, kteří právě dokončili výcvik.“ Štěrba zároveň dodává, že se UL-39 Albi svou povahou proudového stroje hodí pro armádní letce: „Základní návyky, které vojenští piloti následně dál rozvíjejí, je možné získat i na tomto letadle.“

Soukromá prestiž

Ve vojenském průmyslu vidí potenciální využití také Robert Theiner; před začátkem sériové výroby se však český letoun dočká ještě úprav a vylepšení z hlediska bezpečnosti a efektivity pohonu: „Konečná rychlost by měla být vyšší než u současných ultralehkých letadel – řádově kolem tří set kilometrů v hodině. Než ovšem dojde ke ‚zrychlení‘ letounu, čekají ho testy bezpečnosti a spolehlivosti. Současný prototyp již prošel řadou zkoušek jak pevnostních, tak provozních, ale testování ještě zdaleka není u konce.“

Štěrba i Theiner se shodují, že v soukromém sektoru bude vlastnictví UL-39 Albi hlavně otázkou prestiže. „Člověk má pocit, jako by seděl v něčem výjimečném, protože ten letoun výjimečný je – nic podobného v dané kategorii po světě zkrátka nelétá,“ popisuje svůj zážitek zkušební pilot.

Podrobnou infografiku nového letounu najdete v aktuálním vydání 100+1 zahraniční zajímavost 9/2016