Tajemství české minulosti 1-2/2013 – Záhadné počátky rodu Přemyslovců: Byl Přemysl Oráč původně bohem?

Tajemství české minulosti 1-2/2013 – Záhadné počátky rodu Přemyslovců: Byl Přemysl Oráč původně bohem?
Dnes vychází nové číslo Tajemství české minulosti. Nový formát i periodicita. Ve čtečce iReader již nyní (a za příjemnější cenu!).

Vážení čtenáři,

tímto číslem zahajujeme už čtvrtý ročník našeho časopisu. Přesto jde svým způsobem o nový začátek. Naši stálí příznivci si jistě všimli, že vycházíme v novém formátu, hlavně ale také s jinou periodicitou. Namísto dvouměsíčníku totiž bude Tajemství české minulosti vycházet jako měsíčník. Věříme, že se pravidelným čtenářům bude líbit přinejmenším stejně, jako dřívější čísla, a že se na něj budou každý měsíc těšit. Nové čtenáře vítáme!

Elektronická verze:

  

Protože toto číslo vychází v době kolem přelomu roku, nebude jistě od věci povědět si něco o zvycích, které dříve v českých zemích v čase zimních svátků panovaly. Nedávno jsem narazil na vzpomínky pozoruhodného pána, který se jmenoval August Geringer. V polovině 19. století působil jako učitel ve středočeských Lašovicích, a jak sami zjistíte, měl spoustu úkolů i mimo školu: „Po Novém roce slaven byl vždy dne 6. ledna svátek Tří králů. 

Před tímto dnem se světila voda a křída, při kterýchžto ceremoniích musel býti učitel přítomen, by odpovídal knězi. O Třech králích dle starodávného zvyku měl učitel za povinnost choditi po vesnicích náležejících k farnosti a psáti na dveře písmena K. M. B., to jest začáteční písmena jmen tří králů. Za to byl učitel v každém stavení něčím odměněn, a proto bral s sebou nějakou ženštinu s nůší, aby dárky sbírala a přinesla mu domů. Obyčejně dostával učitel od hospodyň hrách, čočku, krupici, mák, máslo, sýr, vejce a co bylo po ruce. 

Učitel přišel do domu, pozdravil a napsal na dveře písmena K. M. B., přál zdraví a štěstí a šel o číslo dál, až byla vesnice celá obejitá. Některé hospodyně žádaly míti pěkně napsaná písmena, ale jiné nedbaly, ba naopak, jakmile byl učitel ze dveří venku, čerstvě smazaly nápis. To činily ze staré pověry, věříce, že smazání písmen přispěje, aby se jalovičky a kravičky honily.“

Musím přiznat, že o zvyku mazání iniciál Kašpara, Melichara a Baltasara jsem dosud neměl tušení. August Geringer popsal ještě spoustu dalších učitelských povinností během různých ročních svátků, ale o těch třeba zase někdy jindy. A kdybyste se nemohli dočkat, můžete si v tomto čísle najít své- rázný popis Štědrého večera od písmáka Jana Jeníka z Bratřic.

Přeji vám pohodové Vánoce, příjemný start roku 2013 a hezké chvíle při čtení Tajemství české minulosti!

Mgr. Marek Vlha, šéfredaktor