Tajemství vesmíru 12/2013: Lidé vzali planety útokem

Lidé vzali Mars útokem. A to doslova. Začátkem listopadu odstartovala k rudé planetě indická sonda Mangalayaan, v druhé půlce téhož měsíce se k němu vydala americká sonda MAVEN. Zatímco Indové zkoušejí samotné technické vybavení, pohon či přístroje, jelikož jde o jejich první výpravu k Marsu, Američané mají jasný a konkrétní vědecký cíl: z eliptické dráhy, která v nejnižším místě klesne až na 150 km, budou zkoumat zejména horní vrstvy atmosféry a zjišťovat, proč na planetě nepanují vhodné podmínky pro život a zda tam vůbec někdy byly.

Prohlédněte si celý časopis. Klepněte na stránku a listujte!

Na orbitě Marsu má lidstvo v tuto chvíli tři další sondy – americké Mars Odyssey a Mars Reconnaissance Orbiter a evropskou Mars Express –, které planetu snímkují a zkoumají ji shora. Po jejím povrchu pak jezdí dvě robotická vozítka: Opportunity, které v lednu 2014 oslaví desetileté výročí, a Curiosity, jež přistálo v srpnu 2012. A několik dalších misí se chystá ještě do konce tohoto desetiletí.

Proč se věnuje taková pozornost právě Marsu, a ne třeba dalším planetám? Jednak je let k Marsu technicky nejjednodušší a navíc náš soused představuje jedinou planetu ve Sluneční soustavě, kde se dá uvažovat o budoucí kolonizaci. Zatímco Merkur, Venuše a plynné planety život kvůli extrémním podmínkám neumožňují, Mars je v tomto ohledu Zemi nejbližší. Má pevný povrch, řídkou atmosféru, která trochu mírní nárůsty a poklesy teplot ve dne a v noci, rychlost jeho rotace téměř odpovídá té zemské, nejvyšší teploty na rovníku stoupají až k třiceti stupňům a tak bychom mohli pokračovat.

Sonda MAVEN je na cestě k Marsu

Na cestě k Marsu – přestože trvá jen necelý rok (v nejlepším případě osm měsíců) – se však může pokazit spousta věcí. A některé hned na začátku. Například indická družice měla problém s pohonem, který ji měl dostat na vyšší oběžnou dráhu Země, z níž měla nabrat kurz k cílové planetě. Nakonec se vše podařilo vyřešit a sonda začátkem prosince opustila gravitační pole naší planety. Přitom šlo o takovou „prkotinu“ – o cívky, které regulují přívod paliva do motorů. Stačilo málo a Mangalayaan skončil jako ruský Fobos-Grunt před dvěma lety, totiž v zemské atmosféře.

Držme tedy oběma sondám palce a doufejme, že budou stále na cestě i v době, kdy čtete toto vydání.

Podívejte se na podrobný obsah Tajemství vesmíru 12/2013