Tajemství vesmíru 6/2013: Sonda Kepler umírá. Hledání exoplanet ale nekončí

Autor Písní kosmických, Jan Neruda, nechává v jedné ze svých básní promluvit zvídavé žáby s očima upřenýma k nebi: „Jen bychom rády věděly, jsou-li tam tvoři jako my, jsou-li tam žáby taky!“ Na tuto otázku pomáhala od roku 2009 odpovědět sonda Kepler, která ve vesmíru hledá exoplanety a zjišťuje, zda by na některých z nich nemohly existovat vhodné podmínky pro život.

Od svého startu objevila již více 2 700 potenciálních cizích světů, z nichž 132 exoplanet bylo již potvrzeno. Když k tomu přidáte pozorování pozemních dalekohledů, dostaneme takových světů již kolem tisícovky. A některé planety mají navíc tu správnou velikost a nachází se v zóně života – je tedy možné, že jsme planetu umožňující život, či dokonce planetu, na které život již existuje, našli.

Sonda Kepler, jejíž oficiální mise byla ukončena v roce 2012, byla převedena do stavu mise rozšířené. A ta přinesla ovoce, když byly v dubnu tohoto roku objeveny planety podobné zemi u hvězdy Kepler-62 v souhvězdí Lyry. Planeta označená Kepler-62f se nejvíce podobá Zemi. Její průměr byl určen na 1,41 průměru naší planety a jeden oběh kolem mateřské hvězdy vykoná za 267 dní. Tato kamenná planeta se navíc nachází v obyvatelné zóně.

Prohlédněte si celý časopis. Klepněte na stránku a listujte!

Mise sondy Kepler ale utržila 15. května obrovský šrám. Selhal totiž její druhý stabilizátor poté, co první odešel již minulý rok. Ke správné funkci, tedy zaměření na určitou hvězdu nebo planetu, musí být přitom funkční alespoň tři stabilizátory ze čtyř. Sonda se proto přepnula do ochranného režimu, v němž šetří energii, a NASA se rozhoduje, co bude dál. Existuje bohužel reálná šance, že se Kepler už k normální práci neprobere.

V tuto chvíli je podrobně prozkoumána teprve polovina dat, která sonda nasbírala. Ta posléze potvrzují pozemní teleskopy a teprve poté se z kandidátů stávají skutečně nalezené planety. Přestože Kepler již možná nikdy nebude plně funkční, je pravděpodobné, že planety podobné Zemi díky těmto datům ještě najdeme. A může na nich být život? Na to hledá odpověď Michal Švanda v článku na straně 30 v aktuálním vydání.

Podrobný obsah Tajemství vesmíru 6/2013