Zázraky medicíny 11/2016: Jak funguje placebo? Může vyléčit i pouhá víra?

Zázraky medicíny 11/2016
Placebo vnímáme tak trochu jako lež či klam. V medicíně má však své nezastupitelné místo. Kde jeho vlastnosti využívají šarlatáni a kde jde o seriozní léčebnou metodu?

Pacient si stěžuje na úmorné bolesti hlavy, lékař však nemůže nalézt žádnou odpovídající příčinu jeho obtíží. Proto mu tedy předloží „lék“, který má vzhled, tvar i chuť běžného přípravku proti bolestem hlavy. Záhy po podání se pacientovi znatelně uleví, ba dokonce si pochvaluje, jak rychle lék zabral. Co je v nepořádku? Prášek byl pouze prázdný vzorek, bez vlastní účinné látky. Přesto z pohledu pacienta výtečně zabral. A právě takhle funguje placebo.


Prohlédněte si celý časopis. Klepněte na stránku a listujte!

 Placebo (z latinského slova placere, tedy líbit se) je z definice neúčinná látka upravená do formy léku. V klasické farmakologii se využívá při testování účinnosti různých léčiv: skupině testovaných jsou předkládány buď falešné (kontrolní) anebo pravé vzorky léku, a podle měřitelných výsledků se stanovuje objektivní účinek. V případě, že prázdný vzorek dosahuje u pacientů stejného úspěchu jako aktivní látka, je s léčivem evidentně něco v nepořádku. Celý postup je vyhodnocen jako terapeuticky neúčinný, protože prostředek zbavený účinné látky by nám neměl snižovat teplotu při horečce stejně, jako skutečné léčivo.

Lékaři si však už dávno všimli, že často jen jejich pouhá přítomnost má na pacienta blahodárný vliv, a že i tato nepravá léčiva dokážou stejným způsobem v některých případech zlepšit zdravotní stav nemocného. Vzniká tu tzv. placebo efekt, který souvisí s dosud ne zcela pochopeným vlivem autosugesce a psychiky pacientů. Co si budeme povídat, v drtivé většině případů nemocný člověk chce být zase zdravým. Chce být dobře a účinně léčen. A za této situace je schopen věřit, že podávané prášky opravdu zaberou (a není to třeba jen zažívací soda). Po podání léků toužebně očekává zlepšení svého stavu, a tak každý projev svého těla (byť by to bylo jen pocení či nadýmání) bere rázem pozitivně, jako signál změny k lepšímu.

Zklidnění psychiky pacienta a jeho pozitivní přístup k vlastní léčbě je pak důležitou součástí terapie, protože má odezvu i ve fyziologii léčeného organismu. Pacient, který chce věřit, že se uzdraví, se spíše dočká zlepšení svého zdravotního stavu, než ten, který pevně věří v neúspěch léčby. Jenže pozor, placebo je ošidné. Dosavadní experimenty sice dokázaly překvapivou účinnost placeba v rámci psychických a psychosomatických problémů, například během depresí nebo v případě tišení bolesti. Když ale přijde na „čistě fyzické“ věci: například zánět slepého střeva nebo plicní katar, přivede nás slepá víra leda do hrobu.

Celý článek a řadu dalších zajímavých témat najdete v novém vydání Zázraků medicíny 11/2016