100+1 Speciál podzim 2023

Zvířecí rekordmani

Největší mozky
V případě mozku platí, že nezáleží ani tak na velikosti, jako spíš na stupni vývoje. Výčet největších mozků živočišné říše je přesto velmi pozoruhodný a jejich nositelé rozhodně nejsou žádní hlupáci

Největší křiklouni
Někteří živočichové jsou natolik hlasití, že by dokázali člověka ohlušit, a dokonce i zabít. Pronikavý hluk jim pomáhá hledat partnerku, omráčit lovenou kořist nebo se orientovat v prostoru

Milovníci extrémních teplot
Pro člověka jsou extrémně vysoké teploty značně nepříjemné a bez přísunu vody mohou být smrtící. Mnozí nejen pouštní živočichové si v nich naopak libují

Mrazuvzdorní přeborníci
Zatímco lidé při pobytu v nízkých teplotách trpí a nemohou se dočkat návratu do tepla, pro mnohé jiné tvory neznamená mráz žádný problém

Zelený svět rostlin

Mikrosvět u nohou
Mechy představují evolučně nejstarší a nejprimitivnější rostlinný druh. Úspěšně osídlily všechny kontinenty a dokázaly přijít na způsob, jak přežít v extrémních podmínkách horka či mrazu

Usychající giganti
Letité americké borovice, které rostly již v době, kdy Egypťané stavěli pyramidy, dokázaly po tisíce let bojovat s vrtochy počasí i nájezdy škůdců. Nyní se však jejich životy nenávratně chýlí ke konci

Osudová přitažlivost rostlin
Co příroda rostlinám upřela na pohyblivosti, to jim vynahradila na vychytralosti. Aby docílily opylování, lákají k sobě hmyz a za vykonané služby jej buď odmění, nebo nemilosrdně zabijí

Na houbovém internetu
Pod zemí se rozprostírá síť, která by se dala nazvat internetem pro rostliny: Zeleň si skrz ni posílá živiny i varování před škůdci. Ne všechna spojení jsou ovšem tak idylická, jak by se mohlo zdát

Na povrchu i v hlubinách

Kde bude Země za 250 milionů let?
Na první pohled nehybné kontinenty se ve skutečnosti přesouvají po povrchu Země a pozvolna se chystají spojit do jednoho supersvětadílu. Jak bude vypadat a kdy ke sjednocení dojde?

Skryté srdce Země
Dříve se předpokládalo, že má Země pouze čtyři vrstvy: kůru, plášť, tekuté vnější a pevné vnitřní jádro. Vědci ale odhalili další část, která možná odpovídá za vznik geomagnetického pole

Pod mořské dno a ještě dál
Vědcům se podařilo získat vzorek zemského pláště. Geologové tak mají možnost lépe prozkoumat oblast, která ovlivňuje deskovou tektoniku, sopečné erupce i zemětřesení

Fotografie místo slov

Sedm královen světa
Vystoupat na nejvyšší vrcholy všech kontinentů se stalo snem mnoha horolezců. Hory však nenabízejí jen adrenalinové zážitky – lákavá je často i nádherná příroda v jejich okolí

Úsměvná příroda
Vtipné, bláznivé, hravé – přesně takové jsou nejlépe hodnocené snímky posledního ročníku Comedy Wildlife Photography Awards

Kouzlo ukryté v detailu
Kudlanka bez hlavy, namrzlé plísně nebo třeba vychytralý hmyz vás nenechají na pochybách, že se krása přírody ukrývá v maličkostech

Když vychladne láva
Sopečné erupce si nezřídka vyžádají i lidské životy. Na přírodu mají rovněž zničující dopad, při její obnově však vzniká unikátní krajina, z níž se tají dech

Rozhovory

Dobyvatel tří pólů
Cestovatel a filmař Petr Horký je doma na pouštích i v džunglích. Jeho nejextrémnější výpravy se však odehrávají za polárním kruhem, v teplotách klesajících až k minus čtyřiceti stupňům

Einsteinové říše ptáků
Jak je možné, že se krkavcovití ptáci naučili napodobovat lidskou řeč nebo používat nástroje? To vysvětluje bioložka a přední odbornice na zmíněnou čeleď Kaeli Swiftová

Do jeskyní s maskou
Jiří Hovorka je nestorem českého potápění a ponory do zatopených jeskyní má v malíčku. Jaké mýty se o jeskynním potápění tradují? A opravdu jde o nejnebezpečnější sport světa?

(Pre)historie

Tisíc tváří evoluce
Jak je možné, že jsou si delfíni a žraloci tak podobní? Proč se do vzduchu dokážou vznést nejen zástupci hmyzu, ale také ptáci? Evoluce se občas vydává nečekanými cestami…

Jak zastavit drancování Yellowstonu
Yellowstonský národní park mohly kdysi zdevastovat soukromé firmy a davy bezohledných návštěvníků. Naštěstí zasáhla armáda, která pomohla nejstarší rezervaci v USA zachránit

Velryby v poušti
Dávno předtím, než osídlily světové oceány, patřily velryby mezi obojživelné tvory se čtyřmi končetinami. Důkaz, že před miliony let chodily po souši, je k vidění uprostřed egyptské pouště