Tajemství vesmíru 7-8/2013

ISS Vesmírný domov za 200 miliard
Výběr z obsahu: 
  • Uran: Planeta, která válí sudy
  • Evropa ve vesmíru
  • Raketoplány v ohrožení
  • Osobnost: Chris Hadfield
  • Hvězdná obloha o prázdninách


Prohlédněte si celý časopis. Klepněte na stránku a listujte!

Hlubiny vesmíru

Uran: Planeta, která válí sudy
Uran je první planetou objevenou v moderní době. Přestože má jasnost na hranici spatření pouhým okem, unikal pozornosti dávných pozorovatelů až do roku 1781.

Trpaslíci na oběžné dráze
Od roku 2006 máme ve Sluneční soustavě novou kategorii těles – trpasličí planety. Jsou menší než planety, avšak větší než asteroidy. Zatím jich známe pět a ke dvěma z nich míří kosmické sondy.

Hon na Higgsův boson
Částicová fyzika obvykle nemůže v médiích soupeřit s politickými či sportovními zprávami. Jednou ze vzácných výjimek se stal objev „božské částice“, tedy Higgsova bosonu.

Hvězdné rekordy
S hvězdami je to podobné jako s lidmi – každá je jiná. Některé jsou tak mladé, že se v jejich nitru ještě nezažehly termonukleární reakce. Jiné jsou zase staré skoro jako vesmír samotný.

Cesty do kosmu

Mezinárodní vesmírná stanice
ISS je 109 metrů dlouhá, její hmotnost přesáhla 420 t a za 15 let existence ji navštívilo přes 200 lidí.

Curiosity: rok poté
Sonda Curiosity přistála na Marsu 6. srpna 2012. Od té doby pilně zkoumá a přinesla například důkaz toho, že na Masu byla kdysi voda.

Evropa ve vesmíru
Evropská kosmická agentura (ESA) vznikla v roce 1975. Součást jejího vědeckého programu 
tvoří i výzkum těles Sluneční soustavy a k tomu slouží mimo jiné její kosmická flotila.

Dějiny kosmonautiky

Raketoplány v ohrožení
Symbolem katastrof jsou Challenger a Columbia. Méně se ovšem hovoří o tom, že při mnoha dalších misích unikly stroje katastrofě jen o pověstný vlásek.

Osobnost: Chris Hadfield
První Kanaďan v roli velitele posádky ISS ukázal, že astronautika může být i velká zábava. Jeho přenosy z kosmu sledovaly milióny lidí.

Požár na Miru
Svět čekal, že po úspěšné stanici Saljut 7 ohlásí Moskva Saljut 8. Místo toho přišli Sověti s koncepcí kosmických příbytků stavěných z jednotlivých bloků – v roce 1986 vypustili Mir.

Voyager 1: Návštěva obrů
Sondy Voyager jsme odstartovali v minulém dílu, tentokrát se podíváme na další průběh jejich „Velké cesty“.

Pozorujeme noční nebe

Hvězdná obloha o prázdninách
Těšit se můžete třeba na ranní oblohu, na které se potká Měsíc, Merkur, Mars a Jupiter.

Ulovte si družici
Na obloze nemusíte pozorovat jen hvězdy, mlhoviny nebo přirozené satelity planet. Zajímavé jsou i družice vytvořené člověkem. A právě léto je k jejich pozorování ideální.

 

Hlubiny vesmíru

 

22        Uran: Planeta, která válí sudy

Uran je první planetou objevenou v moderní době. Přestože má jasnost na hranici spatření pouhým okem, unikal pozornosti dávných pozorovatelů až do roku 1781.

 

36        Trpaslíci na oběžné dráze

Od roku 2006 máme ve Sluneční soustavě novou kategorii těles – trpasličí planety. Jsou menší než planety, avšak větší než asteroidy. Zatím jich známe pět a ke dvěma z nich míří kosmické sondy.

 

48        Hon na Higgsův boson

Částicová fyzika obvykle nemůže v médiích soupeřit s politickými či sportovními zprávami. Jednou ze vzácných výjimek se stal objev „božské částice“, tedy Higgsova bosonu.

 

XX       Hvězdné rekordy

S hvězdami je to podobné jako s lidmi – každá je jiná. Některé jsou tak mladé, že se v jejich nitru ještě nezažehly termonukleární reakce. Jiné jsou zase staré skoro jako vesmír samotný.

 

 

Cesty do kosmu

 

14        Mezinárodní vesmírná stanice

ISS je 109 metrů dlouhá, její hmotnost přesáhla 420 t a za 15 let existence ji navštívilo přes 200 lidí.

 

26        Curiosity: rok poté

Sonda Curiosity přistála na Marsu 6. srpna 2012. Od té doby pilně zkoumá a přinesla například důkaz toho, že na Masu byla kdysi voda.

 

32        Evropa ve vesmíru

Evropská kosmická agentura (ESA) vznikla v roce 1975. Součást jejího vědeckého programu 

tvoří i výzkum těles Sluneční soustavy a k tomu slouží mimo jiné její kosmická flotila.

 

 

Dějiny kosmonautiky

 

29        Raketoplány v ohrožení

Symbolem katastrof jsou Challenger a Columbia. Méně se ovšem hovoří o tom, že při mnoha dalších misích unikly stroje katastrofě jen o pověstný vlásek.

 

41        Osobnost: Chris Hadfield

První Kanaďan v roli velitele posádky ISS ukázal, že astronautika může být i velká zábava. Jeho přenosy z kosmu sledovaly milióny lidí.

 

44        Požár na Miru

Svět čekal, že po úspěšné stanici Saljut 7 ohlásí Moskva Saljut 8. Místo toho přišli Sověti s koncepcí kosmických příbytků stavěných z jednotlivých bloků – v roce 1986 vypustili Mir.

 

52        Voyager 1: Návštěva obrů

Sondy Voyager jsme odstartovali v minulém dílu, tentokrát se podíváme na další průběh jejich „Velké cesty“.

 

 

 

Pozorujeme noční nebe

 

58        Hvězdná obloha o prázdninách

Těšit se můžete třeba na ranní oblohu, na které se potká Měsíc, Merkur, Mars a Jupiter.

 

 

62        Ulovte si družici

Na obloze nemusíte pozorovat jen hvězdy, mlhoviny nebo přirozené satelity planet. Zajímavé jsou i družice vytvořené člověkem. A právě léto je k jejich pozorování ideální.

 

 

 

 

Zpět na Tajemství vesmíru