Živá historie Poklady VIII.

Prohlédněte si celý časopis. Klepněte na stránku a listujte!

1405

Ve stínu da Vinciho
Dříve, než božský Leonardo předložil mocným své doby množství dnes slavných vynálezů válečné techniky, brala si středověká elita podněty z „knih ohňostrojů“ a bohatě ilustrovaných rukopisů o vojenské technice. K nejzajímavějším patří Bellifortis Konráda Kyesera, který obsahuje i zajímavosti, jako je mužský pás cudnosti

16. století

Kdo posadil Slunce na trůn?
Skutečně existuje neřešitelný rozpor mezi vědou a vírou? Byli Bruno a Galilei mučedníky vědeckého poznání anebo šlo o osobně zbožné muže, kterým církev poskytla platformu pro další vzdělávání? A existuje na tuto otázku jednoznačná odpověď nebo záleží jen na osobním výkladu?

16. – 17. století

A přece se točí!
Galileo Galilei proslul slavným: „Eppur si muove!“ tedy „A přece se točí!“Kdy však tuto větu vyřkl? A řekl ji vůbec? Je pravda že byl nakonec zajat inkvizicí a brutálně mučen jen aby odvolal své tehdy zcela nepřijatelné názory?

17. století

Odhalená tajemství vesmíru
Babyloňané už před šesti tisíciletími začali systematicky sledovat sedm nebeských těles pohybujících se mezi zdánlivě nehybnými hvězdami – Slunce, Měsíc a pět nápadných planet. Někdy v té době se také zrodila první představa o podobě vesmíru. Jakými stezkami se pak vědecké poznání ubíralo?

Praha 1606
Přijměte pozvání do doby hvězd a mandragor a projděte si uličky města, které miloval samotný císař Rudolf II. V těchto dobách ještě panovníci nepřesídlili do Vídně a naše metropole byla skutečnou perlou střední Evropy a Mekkou vědy a umění

Císař ze zeleniny
Giuseppe Arcimboldo byl vždy originální a výstřední. Okolí ho považovalo za podivína, ale jeho obrazy byly často napodobovány. Ve svých malbách používal často ovoce a zeleninu, ale byl také proslaven užitím hrnců, pánví i řemeslnického nářadí. Nejslavnější je však jeho portrét císaře Rudolfa II. Dílo pak byla ukradeno švédskými vojsky

Rudolfinskou Prahou
Sadelerův prospekt ze 17. století nám představuje jedinečný pohled na naše hlavní město a nabližuje tak památky, které my dnes již neznáme. Jak vypadala Hladová zeď, kterou nechal postavit již král a císař Karel IV.? A co jiné jedinečné památky?

1648

Ukradené české poklady
Hlavní město českého království utrpělo, podobně jako Brno, za třicetileté války značné škody. Bylo několikrát obsazeno cizími vojsky, přičemž k poslednímu a nejvážnějšímu boji zde došlo v samém závěru dlouhého konfliktu, v tragickém roce 1648.

18. století

Kde roste černé zlato
Černý kontinent dával světu po dlouhá staletí „černé zlato“. Tímto termínem se však nemyslí ropa, ale něco mnohem cennějšího. V nešťastném obchodu s otroky se totiž předmětem prodeje nestávalo nic menšího, než lidské bytosti

1873 – 1876

Do nitra Afriky
V Malém Emilu Holubovi otec podnítil lásku k přírodě a přírodním vědám a zřejmě pod jeho vlivem si chlapec začal vytvářet svou první sbírku. Zajímala jej také cestopisná literatura, ve třinácti letech přečetl knihu Davida Livingstona a o něco později jej okouzlily cestopisné články Benedikta Roezla. Tak se zrodil cestovatel, který v našich dějinách nemá obdoby

19. století

O satiře, zvláště obrazové
Často se říká, že my Češi máme osobitý smysl pro humor, a leckdy také, že jsme na tom s humorem ve srovnání s jinými národy nejlépe a že jaksi patří k naší „národní povaze“. Nemůžeme tomu věřit bez výhrad.  „Národní povahy“ totiž neexistují a stejné je to s národním humorem

Poslední táborita
Sousloví „národní obrození“ evokuje představu upjatých pánů sepisujících ve svých pracovnách nudné spisy. Jako všechny stereotypy, i tento je značně zavádějící. Snad nikdo ho nemůže vyvrátit přesvědčivěji než Jan Jeník z Bratřic, účastník válek proti Turkům i revoluční Francii, sběratel lidových písní, v nichž neváhal zachovávat nemravnosti a peprné vulgarismy

1938

Zapomněl Chamberlain dohodu v Mnichově?
Proč byly zástupcům Československa osudné noci předány jen nesignované opisy německého textu Mnichovské dohody? A jak je možné, že Chamberlain prohlásil, že se vyjádření prezidenta republiky a ministra zahraničních věcí vůbec neočekává?

1938 – 1939

Mohli jsme proti Němcům obstát?
Dodnes se vedou četné polemiky o tom, zda se po mnichovském diktátu republika měla či neměla bránit. Byla naše armáda skutečně na válku připravena a mohli jsme v boji s nacistickým Německem obstát?

1938 – 1939

Co by se stalo, kdybychom se proti Němcům bránili?
Historie samozřejmě žádná „kdyby“ nezná. Je však možné, že by dostatečná manifestace české připravenosti definitivně změnila běh dějin a nebo by došlo jen ke zbytečnému krveprolévání, které by stejně nikomu nepomohlo?

20. století

Mnichov v nás
Posledního zářijového dne roku 1938 přijalo nepřáteli okleštěné Československo podmínky Mnichovské dohody. Ztratilo tím rozsáhlá území a možnost efektivní obrany proti agresi. Národ vedle toho přišel také o hrdost a část své identity. Jak se projevilo „mnichovské trauma“?