Některá dávná umělecká díla skutečně jako by vypadla ze sci-fi filmů. Záhadologové je chápou jako jasný důkaz, že naši planetu kdysi navštěvovali mimozemšťané. Co však pradávní umělci skutečně zachytili?
Možnost, že se na Turínském plátně zachoval otisk podoby Ježíše Krista, nepřestává fascinovat věřící ani záhadology. Existují věrohodné argumenty, že je plátno pouhým podvrhem, ale zaznívá i řada názorů, které závěry výzkumných týmů velmi přesvědčivě zpochybňují
Nový speciál Časostroje se vydává po stopách hvězdářů i odvážných astronautů. To vše je doplněno dvě skvělými dárky: historickou i současnou mapou hvězdné oblohy a parádní vystřihovánkou Sojuz–Apollo
Lída Baarová v pouhých dvaceti letech získala smlouvu s největší evropskou filmovou společností. Netušila, že v Berlíně na ni krom vytoužených rolí čeká i láska, která jí zničí život…
Po Saturnových prstencích představuje „krvavé oko“ Jupitera jeden z nejznámějších vesmírných útvarů. Možná je ještě brzy na smuteční párty, ale výrazné změny velikosti a vzhledu Velké rudé skvrny v uplynulých sto letech vyvolávají značné obavy
„Císařská evropská unie“, tak britský historik Niall Ferguson popisuje stav Evropy v případě, že by Německo vyhrálo první světovou válku. Celý kontinent by prý pod jeho dominancí hravě konkuroval Spojeným státům americkým, ale i britskému či ruskému impériu
Naklonit si bohy není vůbec snadné. Nejedna civilizace věřila, že k přízni z nadpřirozených sfér vede řada pečlivě promyšlených rituálů. Stavitelé hrobek pak své výtvory orientovali třeba i podle domnělých toků vesmírné energie
Ulicemi Říma projíždí hlava katolické církve. Dav jásá. Najednou se svatý otec v křečích zhroutí na zem. Před zraky šokovaných věřících porodí dítě! Je to zázrak? Obrovská lež? Nebo výmysl pozdějších staletí? Jak se zrodila legenda o papežce Janě?
Sci-fi Marťan je víc „sci“, tedy „science“, než „fi“ neboli „fiction“. Při sledování filmu nebo četbě knihy je také třeba trošku přimhouřit oči, přesto máme před sebou jedno z nejlepších dosavadních děl v dané kategorii
Člověk o sobě odjakživa přemýšlí jako o něčem zvláštním, co se vymyká okolní přírodě. Ještě ve středověku si ani ve snu nedokázal představit, že ho k dokonalosti nestvořil Bůh, ale evoluce. Cesta k myslícímu Homo sapiens nebyla přímá ani rychlá
